Nezpracované emoce a rány na duši z dětství ovlivňují náš život: Jak vyléčit emoční bolest svého vnitřního dítěte

V dnešní době je dobře známo, že nezpracované emoce a traumata z dětství mohou mít vliv na celý náš život, zejména na naše mezilidské vztahy a na náš pohled na sebe samé. Tyto vzpomínky a pocity se často uchovávají v naší mysli a srdci a mohou nám působit velké problémy, pokud se s nimi nevyrovnáme. Nejistota a strach, které tyto zážitky přinášejí, nám mohou značně komplikovat život. Ať se jedná o předchozí partnerské vztahy, dětství či naši vlastní nejistotu, naše chování je značně ovlivněno těmito faktory.

Jeden z největších problémů, který s sebou trauma a nezpracované emoce nesou, je jejich vliv na naše partnerské vztahy v dospělosti. Pokud jsme v dětství zažili zanedbání, zneužití, nepřítomnost jednoho či obou z rodičů, nebo jinou formu traumatizujícího chování, může to vést k tomu, že budeme mít potíže s vytvářením zdravých vztahů v dospělosti.

Například, pokud jsme v dětství zažili nepřítomnost jednoho či obou rodičů, můžeme se v dospělosti bát, že nás partner opustí, protože to udělal i táta nebo máma. Tento strach je v nás tak hluboce zakořeněn, že v každé situaci vidíme hrozbu, že zůstaneme znovu opuštěni. Na základě strachu pak jednáme i ve vztahu, cítíme se nejistě, když nemáme partnera/partnerku neustále "pod kontrolou". Na partnera se upneme a hluboce zakořeněný strach z opuštění nás nutí dělat věci, které nechceme nebo na ně nejsme následně pyšní. Jak se s tím můžeme vypořádat a jak tuto bolest vyléčit? Je hned několik technik, které nám mohou pomoci se přes takový zážitek přenést. Jedna z velmi účinných metod je absolvování konstelace.

Co konstelace je a k čemu slouží?

Konstelace je terapeutická metoda, která se zaměřuje na objevení a řešení vnitřních konfliktů a bloků, které nás mohou brzdit v našem osobním nebo profesionálním životě. Metoda konstelace byla vyvinuta v Německu v 80. letech 20. století a od té doby se rozšířila po celém světě. Konstelace se věnuje vztahům mezi lidmi, rodinným vztahům, vztahům k sobě samému nebo k různým aspektům našeho života. Pomocí této metody se snažíme odhalit skryté dynamiky a vzorce, které ovlivňují naše chování a emoce.Konstelace může být individuální nebo skupinová. V individuální konstelaci se klient setkává s terapeutem a společně hledají řešení jeho problémů. Skupinová konstelace je vedená terapeutem a účastní se jí více lidí. Všichni účastníci si stojí v kruhu a terapeut pracuje s jedním z nich, který má nějaký problém, a ostatní účastníci představují různé aspekty vztahu nebo situace.

Cílem konstelace je pomoci klientovi pochopit a přijmout jeho situaci a najít nové způsoby, jak se s ní vypořádat. Tato metoda se zaměřuje na nalezení rovnováhy a harmonie v našich vztazích a v našem životě jako celku.

Další z možností je, že jsme se jako děti cítili nedůležití, méněcenní nebo nemilováni, což může vést k podvědomé potřebě dokázat světu i sobě samým, že za něco stojíme. Můžeme mít tendenci se porovnávat s ostatními, hledat na nich chyby a tím si dopřávat umělý pocit, že jsme lepší než oni. Dokonce můžeme svůj život prezentovat na sociálních sítích tak, abychom dostávali ocenění a uznání od ostatních lidí ve formě lajků nebo počtu sledujících. Vyhledáváme jakoukoli formu pozornosti a uznání, přičemž pro nás často není důležité, zda je to na úkor někoho jiného nebo tím někomu škodíme.

Nevyřešené emoce a nevyléčené rány duše v nás mohou zakořenit určitou podobu vzteku a zlosti. Pokud tedy máme potřebu řešit ostatní lidi jen proto, abychom nemuseli pozornost obrátit na sebe a řešit své vlastní nedořešené emoce a nefungující vzorce, pak se často ocitáme v situacích, kdy někoho pomlouváme, škodíme, vytváříme úmyslně negativní bublinu na danou situaci či člověka a rozmazáváme ji do neskutečných rozměrů.

Co pro sebe můžeme udělat my sami a to hned?

Mluvit se svým vnitřním dítětem.

Mluvení se svým vnitřním dítětem je technika, která se používá k tomu, aby se lidé mohli spojit se svým vnitřním dítětem a lépe porozuměli svým emocím, potřebám a touhám. Tato technika se často používá v terapii, ale může být užitečná i pro každodenní použití. Když mluvíme se svým vnitřním dítětem, můžeme mu říct všechny ty věci, které jsme jako děti potřebovali slyšet, ale třeba jsme je neslyšeli od našich rodičů. Můžeme mu říct, že je důležité a milované, a ujistit ho, že jsme tu vždy pro něj, když nás potřebuje. To nám může pomoci se cítit více v bezpečí, podpořit naše sebevědomí a snížit úzkost.

Když se díváme na fotografii sebe jako dítěte, můžeme se pokusit si připomenout, jak jsme se cítili v té době a co jsme potřebovali slyšet. Můžeme se zeptat sami sebe, co nás jako dítě trápilo, co jsme toužili nebo co jsme potřebovali od našich rodičů. Tím můžeme najít klíčové informace pro pochopení našich emocí a chování dnes.

Jak to udělat? Stačí si v koupelně na zrcadlo nebo na plochu vašeho telefonu dát fotografii Vás, kdy jste byli ještě děti a mluvit k fotografii jako byste mluvili k sobě jako k dítěti. Co chcete říct? Je něco, co víte, že by potřebovalo vaše vnitřní dítě slyšet? Můžou to být ujištění typu: "Neboj, nejsi na to sám/sama." nebo "Jsi milováno a v bezpečí.", "Vždy tu pro Tebe budu." Když se na fotografii zadíváte, co v ní vidíte? Vaše podvědomí vás samo navede na to, co vaše vnitřní dítě trápilo a jak mu můžete pomoci.

Celkově tato technika nám umožňuje se spojit se svým vnitřním dítětem, pochopit jeho potřeby a emocionální reakce a uvolnit se od negativních vzorců chování. Mluvení se svým vnitřním dítětem může být užitečným nástrojem k podpoře našeho emočního zdraví a osobního růstu.

Jak můžeme poznat, že zrovna my máme nevyřešená traumata či potlačené emoce? Některé příznaky mohou zahrnovat:

• Intenzivní emocionální reakce, které se zdají být neadekvátní dané situaci.
• Obtížnost vytvářet a udržovat zdravé mezilidské vztahy.
• Neustálé pocity méněcennosti, sebekritiky nebo sebepodceňování.
• Strach z opuštění nebo odmítnutí, který ovlivňuje vaše chování ve vztazích.
• Neustálé hledání pozornosti, uznání nebo potvrzení od ostatních.
• Neschopnost vyrovnat se se ztrátou nebo zklamáním.
• Závislost na sociálních sítích, alkoholu, drogách nebo jiných nezdravých způsobech zvládání emocí.
• Vztek, zlost a agresivita, které se obtížně kontrolují.

Pokud si všimnete některých z těchto příznaků u sebe nebo u někoho blízkého, je důležité hledat profesionální pomoc. Terapeut, psycholog nebo poradce vám je mohou pomoci objevit a následně zpracovat. Práce na sobě a vyrovnání se s minulými zážitky je klíčové pro dosažení duševního zdraví, zlepšení mezilidských vztahů a zvýšení sebeúcty.

Terapie může zahrnovat různé metody, jako jsou kognitivně-behaviorální terapie, psychodynamická terapie, EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing) nebo třeba umělecká terapie. Terapeut vám pomůže najít ten nejvhodnější přístup pro vás, který vám umožní zpracovat své emoce a traumata a naučit se zdravějším způsobům komunikace a chování.

Kromě terapie můžeme pracovat na svém osobním rozvoji, abychom si uvědomili své negativní vzorce a naučili se s nimi lépe vyrovnat. Některé strategie zahrnují:

• Sebepoznání: Učit se rozpoznávat své emoce, potřeby a hranice.
• Sebereflexe: Pravidelně se zamýšlet nad svým chováním, myšlenkami a emocemi, abychom zjistili, co nás ovlivňuje a jak můžeme udělat změny.
• Komunikace: Naučit se otevřeně a upřímně komunikovat se svým partnerem, přáteli nebo rodinou o svých potřebách, pocitech a obavách.
• Péče o sebe: Zaměřit se na své tělesné a duševní zdraví, například pravidelným cvičením, stravou, odpočinkem a relaxací.
• Budování zdravých mezilidských vztahů: Naučit se být empatický, respektovat druhé a stát si za svými hranicemi.
• Rozvoj zdravých způsobů zvládání stresu: Naučit se vyrovnávat se s negativními emocemi a stresovými situacemi pomocí technik, jako je meditace, hluboké dýchání nebo jóga.

Je důležité si uvědomit, že překonání těchto obtíží a práce na sobě mohou vést k pozitivním změnám a osobnímu růstu. Hledáním vhodné terapie a podpory můžeme zlepšit kvalitu našeho života, zdraví našich vztahů a posílit naši sebedůvěru.

Věřte v sebe a svou schopnost překonat minulá traumata a emoce, které vás ovlivňují. Mějte trpělivost s procesem uzdravování a věnujte čas a energii svému osobnímu rozvoji. Postupně můžete získat kontrolu nad svým životem, rozvíjet zdravější mezilidské vztahy a objevit radost a štěstí, které si zasloužíte.

Autor článku: Sylvie Bennett