en-"Jak se vypořádat s minulostí: Vyzkoušejte tyto 3 kroky k přijetí a osvobození se od minulosti."

Přestože minulost už neexistuje, stále s námi žije, pokud máme traumata nebo problémy z minulosti, které zůstávají nevyřešené, a jen se je snažíme odsouvat stranou nebo přehlížet, nikdy samy nezmizí. Tyto zážitky nosíme stále v sobě a vědomě či nevědomě nás ovlivňují každý den. To, jak my sami vidíme naši minulost a jak se s ní vypořádat, je tématem dnešního článku a má velký význam pro náš život.

Na minulosti záleží, protože ta nás dovedla až tam, kde se nacházíme dnes a zároveň na ní vůbec nezáleží, protože nehledě na to, co se v minulosti stalo, nemůžeme to změnit. Co se stalo, se stalo, to ale neznamená, že nás minulost definuje i dnes. My máme tu skvělou možnost si v přítomnosti vybrat kým chceme být, minulost neurčuje to, kdo jsme dnes.

Většina našich strachů pochází právě z toho, co se nám přihodilo v minulosti. Může se jednat o odmítnutí, emoční bolest, zklamání, ztrátu milovaného člověka, pokud si toto nosíme v sobě, sráží nás to dolů. Nemůžeme sice změnit tyto bolestivé události z naší minulosti, ale máme na výběr, jak s nimi naložíme.

Můžeme je buď přijmout, tak jak se staly, nebo je potlačit a žít s nimi po mnoho let. Přijetí minulosti, zpracování a nechat ji odejít je jediným zdravým způsobem, jak se s ní vypořádat, protože vše ostatní nás jen udržuje v emocích lítosti, viny a zklamání. Otázky jako "Proč se to nestalo jinak?" nevedou nikam, jsou to bludné kruhy, které se opakují stále dokola. Když jsme ochotni minulost přijmout, tak jak se stala nebo naopak nestala, nemusí nás trápit pocity viny, lítosti nebo zklamání. Uvědomění si, že jsme v danou chvíli dělali to nejlepší, co jsme mohli a uměli, nám pomáhá odstranit všechny "negativní" pocity. Nemohli jsme to tenkrát udělat jinak, protože jsme neměli dostatek zkušeností, abychom se jinak zachovali. Nicméně, nezáleží na tom, kolikrát o minulosti přemýšlíme, fakt zůstává nezměněný: minulost prostě nezměníme. Pokud se naučíme minulost vnímat jako příležitost k učení a růstu, dokážeme ji přijmout a využít ji ke svému prospěchu, což nám pomůže posunout se v životě dál.

Jak můžeme přijmout minulost a být s ní "v pohodě"?

Konfrontace:

Pokud se nám v minulosti stalo něco, na co nemůžeme zapomenout nebo dané osobě nikdy neodpustíme, pokaždé, když si na to vzpomeneme, tak to v nás vyvolá nepříliš pozitivní emoce-reakce, pak je to přesně to, co potřebujeme přijmout. Můžeme se snažit jakkoli popírat, že tomu tak je, ale právě tyto události potřebují "zahojit". Pokud jsme my sami v minulosti někomu ublížili, řekli něco nehezkého, zachovali se k někomu ošklivě, postavme se k tomu čelem, objektivně a s odstupem se podívejme na konkrétní události. Když jsme schopni vidět věci s nadhledem, lépe tak můžeme projít procesem sebereflexe, která nám pomáhá růst. Prvním krokem je tedy uvědomění si, jaké události v nás zůstaly jako křivdy, nedořešené nebo nezpracované.

Zpracujte to:

Ve chvíli, kdy jsme se s tím, co je potřeba vyléčit konfrontovali, můžeme přejít ke druhému kroku, kterým je ZPRACOVÁNÍ. Tento krok s sebou přináší emoce, proto si dovolte procítit cokoli, co s tím přichází. Podívejte se na to objektivně, vraťte se myšlenkami k dané události a ptejte se sami sebe, abyste zjistili, co konkrétně je v tom pro vás potřeba zpracovat.

Mohou být nápomocné otázky typu:

• Jak se cítím, když si připomenu danou událost z minulosti?
  
• Jaké emoce se ve mně probouzejí?
  
• Co je pro mě v této situaci důležité?
  
• Co mi tato událost ukázala o mých hodnotách a prioritách?
  
• Jaké přesvědčení jsem si z tohoto zážitku vytvořil/a?
  
• Jak ovlivnilo mé chování a rozhodování v budoucnu?
  
• Co jsem se z této situace naučil/a o sobě samém/samé?
  
• Je něco, co mi brání k odpuštění a přijetí v této situaci?
  

Všechny tyto otázky nám mohou pomoci srovnat si to v sobě a zpracovat celou situaci. Dalším užitečným způsobem, jak zpracovat takové události, může být napsat dopis pro daného člověka nebo k dané události. Záměrem takového dopisu není, že ho musíme poslat, ale to, že dokážeme vyjádřit naše emoce k tomu, prožít si je a poté se můžeme přesunout k dalšímu kroku a tím je PŘIJETÍ.

- Přijměte to a nechte odejít: Když přijmeme minulost se vším všudy, pak nás dál neovlivňuje v přítomnosti. Přijmout, že se věci staly tak, jak se staly, a naučit se s tím být v míru nás osvobozuje. Můžeme použít různá cvičení, která nám pomohou přijmout vše, co nemůžeme změnit, tedy minulé události. Jedním z účinných cvičení je naučit se přijmout fakt, že některé naše otázky zůstanou nezodpovězené. Často nás trápí, že máme mnoho otázek, na které neznáme odpověď, což nás může vnitřně ničit. Může nás napadat myšlenka typu: "Kdybych jen věděl/a, proč se to stalo, proč se daný člověk tak zachoval, pak bych tomu dokázal/a porozumět." Jenže toto je jedna z věcí, kterou když se naučíme přijmout, velice nám ulehčí život. Přijmout fakt, že někdy nedostaneme odpovědi na naše otázky, nás činí svobodnými.

Přijměme minulost takovou, jaká je. Změnit ji nemůžeme, ale můžeme se naučit pohlížet na všechny minulé události jako na něco, co nás v životě posouvá kupředu. Proto žádná minulá událost není dobrá nebo špatná, je to zkušenost. Pokud bychom minulost odmítali nebo potlačovali, mohou se nám vzorce z minulosti opakovat stále dokola, dokud se nenaučíme je přijmout, poučit se z nich a nechat ji odejít.

To, jak my sami pohlížíme na minulost určuje, jak ovlivňuje náš život. Na minulost můžeme pohlížet buď jako na příležitost osobního růstu a nebo jako na něco, co nás omezuje v přítomnosti.

Přemýšlíš často o minulosti a cítíš, že tě to stahuje dolů? Neboj se, není to jen tvůj problém. V našem podcastu v epizodě #2 "Jak se vypořádat s minulostí" se na toto téma zaměřujeme. Poslechni si náš podcast a nauč se, jak přijmout minulost, zpracovat ji a nechat ji odejít. Získej novou perspektivu a osvoboď se od "negativních" emocí spojených s minulostí. Těšíme se na tebe v našem podcastu! Poslechnout podcast si můžeš zde.

Autor článku: Sylvie Bennett